Baton Rouge

"Jaké je hlavní město Asýrie?" "To nevím" "Uááááááááá..."

Tak taková by byla asi reakce na no otázku jaké je hlavní město Louisiany. No taky sem neveděl. První dojem po příletu v 8.30 večer bylo až absurdní vedro a vlhko, které se dostalo do škvíry mezi letadlo a takový ten cucák, co se k němu přistaví. Letiště ale bylo samozřejmě skvěle klimatizováno. Ostatně jako všechny veřejně přístupná místa. Černý zřízenec operoval s pásem na zavazadla, starý černý taxikář (jako vystřižený z jedné Bondovky) mě hodil do hotelu, černá recepční mě ubytovala. Prostě jih USA :) A všichni jsou milí, usměvaví a ochotní. Perfektní. Hotel skvělý, jako z amerických filmů. Když se na ně hodně díváte, hlavně na Akta X, Simpsny a podobné, skoro nic vás nepřekvapí. Teda až na ten přízvuk. "What he says?" a "Qua?" se stanou hojně používanýmy frázemi.
Po snídani dalším skvělým Lincoln Town taxíkem do campusu. Stačí pár kroků z klimatizovanéhu vozu a kompletně se orosím. Me gusta esto :) Vidím nějaké studenty, tak si to k nim nakráčím. "Hi, do you need any help?" "Where's the Acadian hall please?" "What?" "The Acadian hall" "What?.... Oh, you mean the Acadian hall. It's...." Ta chybka ve výslovnosti i dává tušit, že komunikace s domorodci nebude snadná :) No nakonec se mi povedlo dostat se dovnitř, získat dočasné ubytování (fotky) a dokonce jsem potkal i jednoho ISEP výměnného studenta, pro změnu ze starého dobrého Londýna. Trocha britské angličtiny nikdy neuškodí :) (nechytám se, vůbec:)
Podle Google mapy je odsuď Wallmart 1.6 míle, takže sem se rozhodl, že si udělám procházku. Absence chodníků to trošku znesnadnila, stejně jako 32 stupňů a tropická vlhkost, ale odměna byla sladká. Můj první Wallmart :) Budu muset sehnat auto s klimatizací, jinak to nepůjde...