Tříčtvrtěhodinový let z Cancúnu do Havany proběhl hladce. Překvapivě se podávaly sušenky a pivo v plechu Dos Equis. Přiletěli jsme do Havany asi v 11 večer a jedna z nejstrastiplnějších "dovolených" mohla začít, ikdyž označit to, co následovalo, za boj o holý život, by nebylo daleko od pravdy.
Všechno začalo už taxíkem z letiště, který jsme si vzali napůl s nějakou švédkou, nebo kdo to byl. Taxikář nás pěkně natáhl, každého zkásl o 25 CUCů (1 CUC, neboli konvertibilní peso, je cca. 21 korun a jedno peso nacional je cca. 1 koruna). Ubytování jsme měli v místní case particular za 25 CUCů za pokoj a noc. Snídaně za 3CUCy na osobu (oschlý toast a jednou vombatí krev aka papayový džus a jednou cibulová drť aka džus z guabe).
Nemá smysl popisovat všechny strasti do podrobností, tak vypíchnu alespoň nejdůležitější body, jakých se při návštěvě Kuby na vlastní pěst držet. Tyhle zkušenosti byly vydobity krví, potem a slzami a nikde předtím jsem o nich neviděl psát.
Doprava
Pohybovat se po ostrově bez půjčeného auta (obvykle nějaký místní vrak) je skoro nemožné. Autobusy pro turisty jezdí řídce, z pochybných míst a většinou jsou plné a je nezbytné koupit si lístek dopředu.
Pokud se někde uvíznete a chcete se odtamaď dostat (zůstali jsme tak ve Varaderu, páč prodejce lístků, obvykle je to nějaký ožralý somrák, tvrdil, že nejbliží spoj do Havany je až za 8 dnů) je naprosto nezbytné trvat na své objednávce. Rezervace lístků si píšou do takového sešitku a pokud vám tvrdí, že místo není, ale vy ho v té knížečce vidíte, nenechte se odbýt a trvejte na to, že to místo chcete. Po chvilce vám ten lístek pravděpodobně prodá. Je to otřesné, že by čekali na úplatek?
Typický rozhovor probíhá takto:
"Dva lístky na 9 ráno do Havany."
"Nemáme."
"Tak na 4 odpoledne."
"Nemáme."
"Dobře, tak mi prodejte ty 2 lístky na 4 odpoledne."
"OK"
Nemá to prostě vůbec význam, je to nelogické a frustrující. Ale ono se není čemu divit při převládající Kubánské demenci. Mimochodem, autobusy jsou čínské s otřesným odpružením, po 30 minutách jízdy se vám bude chtít zvracet.
Pokud se nedá svítit, použijte taxík. Stojí zhruba 4x tolik co autobus a nebojte se, jsou VŠUDE a agresivně vám nutí svezení kamkoliv, obvykle do Havany. Jednou jsem dostal i nabídku, že pokud se svezu taxíkem, můžu si užít se starou tlustou kurvou, kterou taxikář nabízel taky. Samozřejmě v ceně svezení, že. Otřesné.
Ubytování
Jako turista máte v podstatě dvě možnosti. Buďto spát v case particular (cena nijak nekoresponduje s kvalitou pravděpodobně), v tom případě neplaťte více než 25CUCů za pokoj a noc, snídaně se ani nevyplatí kupovat, nebo v některém místním hotelu.
Hotelové pokoje jsou hnusné, špinavé, skoro nikdy neteče teplá voda a bývají dražší než casy particular. Podle zpráv se v nich poměrně krade, takže tahejte cenné věci sebou. My jsme v pokoji párkrát nechali i notebook a naštěstí se nic neztratilo. Ale nebojte, oni vás okradou jinak.
My jsme měli ubytování v Havaně zajištěné přes češku Helenu Rodriguez (helenarodriguezova@yahoo.es), žije v Havaně někdy od roku 67 a můžete ji využít pro pomoc se sháněním casy particular. Jednu vede a pokud nemá místo ona, dohodí Vám někoho spolehlivého, možná i ušetříte.
Levný hotel ve Varaderu je jakási turistická škola (escuela de turismo, je to v Lonely Planet průvodci), poměrně to tam ušlo (na kubánské poměry, u nás by to mělo zhruba -100 hvězdiček). V Santa Claře jsme využili ubytování v hotelu Santa Clara Libre - vyhněte se obloukem!!!
Internet
Ostatně jako nic jiného, ani internet na Kubě nefunguje normálně. Je přístupný pouze v turistických hotelech (takže Kubánci se tam nedostanou, jak se k emailu dostává Helena Rodriguez je mi doposud záhadou) a funguje na kartičky. Zaplatíte 5 CUCů za kartičku na jednu hodinu internetu. Prodej kartiček neprobíhá mezi druhou odpolední a sedmou večerní hodinou. Proč, to fakt nevím. Pokud potřebujete něco zjistit v tu dobu, nezbývá než klesnout hluboko a vytáhnout z koše staré kartičky, bývá na nich ještě docela hodně minut.
Mají i nějaký cenzorský filtr, takže polovina stránek nepůjde vůbec a druhá půlka dost pochybně. Ale Facebook fungoval (bez obrázků).
Pomalost internetu je absurdně vysoká, co potřebujete tak mějte sebou offline v notebooku, nedá se s tím na Kubě pracovat.
Formality, policejní stát
Při příletu projdete pochybným scanem zavazadel a pokud máte notebook, budete otázáni, zdali máte notebook. Odpovězte podle pravdy, reakce na kladnou odpověď nebyla žádná. Nás se na nic neptali, dostali jsme razítko (do turistického víza, do pasu nic nedávali) a mohli jsme pokračovat.
Za celnicí je prohlídka zavazadel, respektive se tam lidi řadili do dlouhé fronty k takovému stolečku, na který dali tašku, kubánci ji rozbalili a zkoumali, co asi zajímavého vezou. My jsme frontu normálně obešli, i kontrolní stoleček a vyšli východem do haly letiště. Nikdo nás nezastavil a nic nechtěl. Tenhle přístup na Kubě relativně funguje, musíte ignorovat jakékoliv pravidla a řídit se normálním rozumem.
Za celý pobyt jsme se nesetkali s nějakým problémem ze strany policie nebo tamějšího bolševického státního aparátu, ale všimli jsme si, že po Havaně se pohybuje tajná policie. Jsou to takoví floutci a v trenýrkách mají Berettu, jako Nick Slaughter. Takže si dejte pozor, Kubánci jsou zmrdi a policie bude asi ještě horší.
Choroby
Pokud jste někdy byli v nějakém farmaceutickém muzeu, nebo máte představu o tom, jak vypadaly lékárny zhruba v 18. století, pak na Kubě zažijete silné déjà vu. Rozpadlé hnusné budky s dřeveným pultíkem a středověkým vybavením. Nic v nich samozřejmě není, jako ve všech obchodech na Kubě.
Stala se nemilá věc, že polovinu naší dvojice sklátila infekce, která vyžadovala antibiotika a hlavně spoustu prášků proti bolesti. Naštěstí jsme měli brufeny, algifen a nějaké další analgetika, ale antibiotika jsme nemohli najít, ikdyž jsme si byli jisti, že jsme je měli sebou.
Nezbývalo, než se pokusit nějaké koupit. Na sousloví "antibióticos, perfavor" zareagovala hokynářka hbitě a odněkud vytáhla jako zázrakem krabičku antibiotik. Jak se ukázalo, byla buďto prošlá, falešná, nebo oboje. Naprosto nefungovala. Naštěstí jsme pak našli ty naše dovezené a léčba se začala dařit.
Takže poučení - všechny myslitelné léky na všechny možné nemoci (a hlavně střevní problémy z těch jejich sraček čo žerou) si vemte sebou. O nezbytnosti očkování proti žloutence, tyfu, choleře a ostatním věcem, které určite byly všude kolem, ani nemluvím.
Jídlo
Nejste-li v all-inclusive hotelu, vaše možnosti jsou limitovány na kuře, rýži a nebo rybu. Vegetarián naprosto nemá šanci a ono i sehnat to kuře nebo rybu chce štěstí. Navíc zcela určitě dříve nebo později se z toho poserete a věrte mi, že už jsem snědl hodně divných věcí ale ještě nikdy mi nebylo tak dlouho a urputně zle (křeče, průjem biblických rozměrů) jako na Kubě, a to počítám i mexickou salmonelózu kterou jsem si užil.
Nějaká myšlenka na přípravu vlastního jidla je zcela absurdní, protože jediná věc, kterou na Kubě seženete, je rajský protlak, rum, možná olej když máte štěstí tak i sýr, jogurt a obří kusy zmrzlého masa (velmi vzácně).
Ještě se dá koupit na ulici pizza (koláč s kečupem, docela dobrý, 2 koruny za jednu část) a pivo.
V hospodách se dá dostat ještě Cuba Libre a Mojito. Obvykle hnusné, bez máty. Odpor. Nejhorší mojito dělají jednoznačně na Kubě.
Buďte vždy ve střehu. Při každém placení se nás snažili okrást (rekord bylo zaúčtování 2.5 násobku ceny) a to bez ohledu na to jestli jste měli jídlo a 5 piv, nebo jen nějakou drobnost, u které je přece jasné, že nestála 8.50. Vždycky to zkusí, někdy se pokusí vás okrást i po reklamaci. Budťe ve střehu - vždy a všude. Nikdy nedávejte peníze z ruky než si to přepočítáte, zkusí vás okrást i při vracení peněz z reklamace.
Nákupy
Jedním slovem neexistující. Jediné, co si můžete koupit (kromě protlaku) a co stojí za zmínku jsou doutníky (Cohiba Robusto za 13 CUCů) a rum. Ten můžete smíchat s místní TuKolou, která věrně připomíná Coca Colu. Nějaké oblečení, boty, prostě cokoliv co Vás napadne nikde neseženete. A když už to někde maj, tak za zcela absurdní částky (čínské tenisky za 130 CUCů = 2600Kč).
Ještě si můžete koupit spoustu pičovin s Che Guevarou, ale radši ty peníze dejte nějaké nadaci která chystá invazi na Kubu, podpoříte dobrou věc.
A ještě - nekupujte doutníky na ulici, je to všechno fake. Kdokoliv se s váma na ulici začne bavit, chce vám prodat doutníky. Poptejte se jich na cestu, nechte se někam třeba zavést a pak je pošlete do hajzlu, kam patří.
Papír
Sehnat na Kubě papír je prakticky nemožné. Toaletní papír prodávali jen v jednom turistickém obchodě ve Varaderu, v celé Havaně jsme viděli všehovšudy tři rolky (to jsme ještě nevěděli, jak je vzácný, jinak bychom ho koupili samozřejmě). Papír se nachází v některých restauracích ve formě ubrousků (berte a schovejte), na záchodech (toaletní, velice vzácný, rovněž berte a schovejte) a v casách particular.
Každopádně si sebou papír vemte, nejméně 5 rolí na osobu, vzhledem k tomu jak strašný průjem dostanete se bude hodit.
Odhánění Kubánců
Po příjezdu do Santa Clary se na nás nahrnul dav neodbytných Kubánců. Doslova se slétli jako supi. Polovina z nich nabízela taxík do Havany (i přes zjevný fakt, že jsme právě přijeli DO Santa Clary), druhá polovina ubytování a někteří to kombinovali s nabídkou falešných doutníků. Jsou zcela otravní, VŠICHNI něco chcou a neustále se vás chcou dotýkat. Problém poměrně dobře vyřešila primitivní rulička, kterou jsem udělal z Týdne, ironií osudu to bylo číslo o výročí 17. listopadu. Prostě jsem Týden smotal do ruličky a pužil ji jako prodlouženou ruku, jako takový klacík, kterým jsem kubánce odháněl štoucháním a ty dotěrnější i trochu udeřil.
Funguje to jednoduše - jdete po ulici a když se někdo přiblíží, napřáhnete ruličku. Tím si udržíte dotěru mimo svou osobní zónu. Když se přesto přiblíží, stačí se jemně napřáhnout, obvykle ustoupí. Pokud se někdo přiblíží zezadu a chytí vás za rameno se slovy "My friend, do you want some cigars?", nebojte se ho klepnout a pak odstrčit, pochopí.
Nejlepši je naprosto na lidi nereagovat, kompletně je ignorovat a jít dál. Je to však extrémně otravné. Jak by se hodil elektrický obušek kterým Monty tak efektivně prošel davem při otevření Springfield Mallu.
Peníze
Všechno na Kubě je extrémně drahé a absurdně podřadné kvality. Připravte se na to, že ve dvou utratíte cca 100 CUCů za den (ubytování, blivajz který vydávají za jídlo, pití, pivo, doprava).
CUCy se dají vyměnit na hodně místech, neberte si však americké dolary, učtujou u nich nějakou další extra 10% fašistickou přirážku. Nejlepší strategie je vzít si sebou Mexické Pesa - mění je všude a kurz byl nejvýhodnější. Vybrat z karty možné je (z mojí KB karty, americké karty ani karty z bank, u kterých zpracování nějak prochází přes USA jsou na Kubě nepoužitelné) nicméně poplatek byl 200 korun za jeden výběr a vybrat bylo možné jen v bankách (obvykle značná fronta a hodně omezená otvírací doba). Takže hotovost sebou, ekvivalent 1000 dolarů berte jako minimum.
Komunismus
Kubánci žijou ve srabu a taky si to zaslouží. Kdyby jen polovinu svojí energie, kterou vkládají do okrádání turistů investovali do změny režimu, už by měli demokracii. Jsou líní a hloupí. Zapomeňte na rady jako "dovezte jim knihy, šampóny, atd.", je to nesmysl. Naopak je třeba je uvrhnout ještě do větší bídy, jednou se vzbouřit musí. Jestli má něco smysl, tak je to ilegální rozhlasové vysílání (šíření informací, nemají vůbec ponětí o tom, jak to vypadá venku) a podpora radikalizace tamějšího disentu, ikdyž spíše externí akce, například ozbrojení Kubánců žijících na Floridě a jejich vyslání na invazních člunech, by mohly přinést ovoce.
Pozitivní věci
Na Kubě je jen velice málo věcí, které by nadchly, proto si vystačím se stručným výčtem :
Jak si užít Havanu
Nemá smysl jezdit kamkoliv jinam než do Havany, pač třeba pláže ve Varaderu jsou špinavé, pokyté medůzama a kromě ležení na nich není co dělat. Viděl jsem desítky lepších míst.
Pokud nemůžete odolat a chcete jet na Kubu, jeďte jen do Havany, 5 dnů bude bohatě stačit. Ubytujte se v Hotelu Nacional, Inglaterra, nebo v nějaké Casa Particular v centru. Jezte v Havan Vieja (Cafe Paris, nebo Cafe Europa), pohybujte se Coco Taxi, tvrdě smlouvejte a pak rychle pryč. Bohatě to bude stačit.
Je nesmyslné jet na Kubu z Evropy. Místo toho navštivte mexický Cancún, nebo Texaský South Padre Island a Kubu vemte jen jako odfrknutí, cílené návštěvy z Evropy budete hořce litovat.
Rekonvalescence
Z Kuby jsme se vrátili nemocní, se strašným průjmem a různýma neduhama. Utratili jsme spoustu peněz za naprosto neadekvátní protihodnotu. Jestli se tam ještě někdy vrátím, tak jedině až se změní režim, a nebo pro to, abychom se jim nějak krutě pomstili.
Informační zdroje :
http://exotika.orbion.cz/kuba/ - velmi užitečná stránka
... a pak samozřejmě průvodce Lonely Planet, je to nezbytnost.
Fotogalerie:
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2009-12-30_Havana/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-03_Varadero/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-04_Santa_Clara/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-06_Varadero/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-07_Havana/
Internet
Ostatně jako nic jiného, ani internet na Kubě nefunguje normálně. Je přístupný pouze v turistických hotelech (takže Kubánci se tam nedostanou, jak se k emailu dostává Helena Rodriguez je mi doposud záhadou) a funguje na kartičky. Zaplatíte 5 CUCů za kartičku na jednu hodinu internetu. Prodej kartiček neprobíhá mezi druhou odpolední a sedmou večerní hodinou. Proč, to fakt nevím. Pokud potřebujete něco zjistit v tu dobu, nezbývá než klesnout hluboko a vytáhnout z koše staré kartičky, bývá na nich ještě docela hodně minut.
Mají i nějaký cenzorský filtr, takže polovina stránek nepůjde vůbec a druhá půlka dost pochybně. Ale Facebook fungoval (bez obrázků).
Pomalost internetu je absurdně vysoká, co potřebujete tak mějte sebou offline v notebooku, nedá se s tím na Kubě pracovat.
Formality, policejní stát
Při příletu projdete pochybným scanem zavazadel a pokud máte notebook, budete otázáni, zdali máte notebook. Odpovězte podle pravdy, reakce na kladnou odpověď nebyla žádná. Nás se na nic neptali, dostali jsme razítko (do turistického víza, do pasu nic nedávali) a mohli jsme pokračovat.
Za celnicí je prohlídka zavazadel, respektive se tam lidi řadili do dlouhé fronty k takovému stolečku, na který dali tašku, kubánci ji rozbalili a zkoumali, co asi zajímavého vezou. My jsme frontu normálně obešli, i kontrolní stoleček a vyšli východem do haly letiště. Nikdo nás nezastavil a nic nechtěl. Tenhle přístup na Kubě relativně funguje, musíte ignorovat jakékoliv pravidla a řídit se normálním rozumem.
Za celý pobyt jsme se nesetkali s nějakým problémem ze strany policie nebo tamějšího bolševického státního aparátu, ale všimli jsme si, že po Havaně se pohybuje tajná policie. Jsou to takoví floutci a v trenýrkách mají Berettu, jako Nick Slaughter. Takže si dejte pozor, Kubánci jsou zmrdi a policie bude asi ještě horší.
Choroby
Pokud jste někdy byli v nějakém farmaceutickém muzeu, nebo máte představu o tom, jak vypadaly lékárny zhruba v 18. století, pak na Kubě zažijete silné déjà vu. Rozpadlé hnusné budky s dřeveným pultíkem a středověkým vybavením. Nic v nich samozřejmě není, jako ve všech obchodech na Kubě.
Stala se nemilá věc, že polovinu naší dvojice sklátila infekce, která vyžadovala antibiotika a hlavně spoustu prášků proti bolesti. Naštěstí jsme měli brufeny, algifen a nějaké další analgetika, ale antibiotika jsme nemohli najít, ikdyž jsme si byli jisti, že jsme je měli sebou.
Nezbývalo, než se pokusit nějaké koupit. Na sousloví "antibióticos, perfavor" zareagovala hokynářka hbitě a odněkud vytáhla jako zázrakem krabičku antibiotik. Jak se ukázalo, byla buďto prošlá, falešná, nebo oboje. Naprosto nefungovala. Naštěstí jsme pak našli ty naše dovezené a léčba se začala dařit.
Takže poučení - všechny myslitelné léky na všechny možné nemoci (a hlavně střevní problémy z těch jejich sraček čo žerou) si vemte sebou. O nezbytnosti očkování proti žloutence, tyfu, choleře a ostatním věcem, které určite byly všude kolem, ani nemluvím.
Jídlo
Nejste-li v all-inclusive hotelu, vaše možnosti jsou limitovány na kuře, rýži a nebo rybu. Vegetarián naprosto nemá šanci a ono i sehnat to kuře nebo rybu chce štěstí. Navíc zcela určitě dříve nebo později se z toho poserete a věrte mi, že už jsem snědl hodně divných věcí ale ještě nikdy mi nebylo tak dlouho a urputně zle (křeče, průjem biblických rozměrů) jako na Kubě, a to počítám i mexickou salmonelózu kterou jsem si užil.
Nějaká myšlenka na přípravu vlastního jidla je zcela absurdní, protože jediná věc, kterou na Kubě seženete, je rajský protlak, rum, možná olej když máte štěstí tak i sýr, jogurt a obří kusy zmrzlého masa (velmi vzácně).
Ještě se dá koupit na ulici pizza (koláč s kečupem, docela dobrý, 2 koruny za jednu část) a pivo.
V hospodách se dá dostat ještě Cuba Libre a Mojito. Obvykle hnusné, bez máty. Odpor. Nejhorší mojito dělají jednoznačně na Kubě.
Buďte vždy ve střehu. Při každém placení se nás snažili okrást (rekord bylo zaúčtování 2.5 násobku ceny) a to bez ohledu na to jestli jste měli jídlo a 5 piv, nebo jen nějakou drobnost, u které je přece jasné, že nestála 8.50. Vždycky to zkusí, někdy se pokusí vás okrást i po reklamaci. Budťe ve střehu - vždy a všude. Nikdy nedávejte peníze z ruky než si to přepočítáte, zkusí vás okrást i při vracení peněz z reklamace.
Nákupy
Jedním slovem neexistující. Jediné, co si můžete koupit (kromě protlaku) a co stojí za zmínku jsou doutníky (Cohiba Robusto za 13 CUCů) a rum. Ten můžete smíchat s místní TuKolou, která věrně připomíná Coca Colu. Nějaké oblečení, boty, prostě cokoliv co Vás napadne nikde neseženete. A když už to někde maj, tak za zcela absurdní částky (čínské tenisky za 130 CUCů = 2600Kč).
Ještě si můžete koupit spoustu pičovin s Che Guevarou, ale radši ty peníze dejte nějaké nadaci která chystá invazi na Kubu, podpoříte dobrou věc.
A ještě - nekupujte doutníky na ulici, je to všechno fake. Kdokoliv se s váma na ulici začne bavit, chce vám prodat doutníky. Poptejte se jich na cestu, nechte se někam třeba zavést a pak je pošlete do hajzlu, kam patří.
Papír
Sehnat na Kubě papír je prakticky nemožné. Toaletní papír prodávali jen v jednom turistickém obchodě ve Varaderu, v celé Havaně jsme viděli všehovšudy tři rolky (to jsme ještě nevěděli, jak je vzácný, jinak bychom ho koupili samozřejmě). Papír se nachází v některých restauracích ve formě ubrousků (berte a schovejte), na záchodech (toaletní, velice vzácný, rovněž berte a schovejte) a v casách particular.
Každopádně si sebou papír vemte, nejméně 5 rolí na osobu, vzhledem k tomu jak strašný průjem dostanete se bude hodit.
Odhánění Kubánců
Po příjezdu do Santa Clary se na nás nahrnul dav neodbytných Kubánců. Doslova se slétli jako supi. Polovina z nich nabízela taxík do Havany (i přes zjevný fakt, že jsme právě přijeli DO Santa Clary), druhá polovina ubytování a někteří to kombinovali s nabídkou falešných doutníků. Jsou zcela otravní, VŠICHNI něco chcou a neustále se vás chcou dotýkat. Problém poměrně dobře vyřešila primitivní rulička, kterou jsem udělal z Týdne, ironií osudu to bylo číslo o výročí 17. listopadu. Prostě jsem Týden smotal do ruličky a pužil ji jako prodlouženou ruku, jako takový klacík, kterým jsem kubánce odháněl štoucháním a ty dotěrnější i trochu udeřil.
Funguje to jednoduše - jdete po ulici a když se někdo přiblíží, napřáhnete ruličku. Tím si udržíte dotěru mimo svou osobní zónu. Když se přesto přiblíží, stačí se jemně napřáhnout, obvykle ustoupí. Pokud se někdo přiblíží zezadu a chytí vás za rameno se slovy "My friend, do you want some cigars?", nebojte se ho klepnout a pak odstrčit, pochopí.
Nejlepši je naprosto na lidi nereagovat, kompletně je ignorovat a jít dál. Je to však extrémně otravné. Jak by se hodil elektrický obušek kterým Monty tak efektivně prošel davem při otevření Springfield Mallu.
Peníze
Všechno na Kubě je extrémně drahé a absurdně podřadné kvality. Připravte se na to, že ve dvou utratíte cca 100 CUCů za den (ubytování, blivajz který vydávají za jídlo, pití, pivo, doprava).
CUCy se dají vyměnit na hodně místech, neberte si však americké dolary, učtujou u nich nějakou další extra 10% fašistickou přirážku. Nejlepší strategie je vzít si sebou Mexické Pesa - mění je všude a kurz byl nejvýhodnější. Vybrat z karty možné je (z mojí KB karty, americké karty ani karty z bank, u kterých zpracování nějak prochází přes USA jsou na Kubě nepoužitelné) nicméně poplatek byl 200 korun za jeden výběr a vybrat bylo možné jen v bankách (obvykle značná fronta a hodně omezená otvírací doba). Takže hotovost sebou, ekvivalent 1000 dolarů berte jako minimum.
Komunismus
Kubánci žijou ve srabu a taky si to zaslouží. Kdyby jen polovinu svojí energie, kterou vkládají do okrádání turistů investovali do změny režimu, už by měli demokracii. Jsou líní a hloupí. Zapomeňte na rady jako "dovezte jim knihy, šampóny, atd.", je to nesmysl. Naopak je třeba je uvrhnout ještě do větší bídy, jednou se vzbouřit musí. Jestli má něco smysl, tak je to ilegální rozhlasové vysílání (šíření informací, nemají vůbec ponětí o tom, jak to vypadá venku) a podpora radikalizace tamějšího disentu, ikdyž spíše externí akce, například ozbrojení Kubánců žijících na Floridě a jejich vyslání na invazních člunech, by mohly přinést ovoce.
Pozitivní věci
Na Kubě je jen velice málo věcí, které by nadchly, proto si vystačím se stručným výčtem :
- coco taxi - skútr předělaný na trojkolku s dvěma sedátky vzadu a sklolaminátovou "karoserií" ve tvaru půlky kokosového ořechu. Po Havaně parádní způsob dopravy, cena přiměřená (tvrdě smlouvejte, přes celé město to jde za 5 CUCů) a za jízdy můžete fotit.
- rum - co dodat, rum je levný (sedmička za 7 CUCů) a v kombinaci s TuKolou máte Cuba Libre. Limetky ani cukr stejně nikde neseženete.
- doutníky - Cohiba, jiné ani nemá smysl kupovat. Relativně levné a špičková kvalita.
- TuKola - chutná jako Coca Cola, ale i pravá Coca Cola se dá občas někdě překvapivě koupit
- staré americké auta - krásné, z 50. let. Dneska už jich je většina bohužel příliš rozbitá. Hlavní Kubánský dopravní prostředek je stará Lada, těch tam jsou tisíce, a pak středověké koňské spřežení
- budovy - architektura Havany je nezapomenutelná a krásná, akorát že to ty hovada nechávají celé rozpadnout. Je třeba jim to sebrat, když si toho neváží.
Jak si užít Havanu
Nemá smysl jezdit kamkoliv jinam než do Havany, pač třeba pláže ve Varaderu jsou špinavé, pokyté medůzama a kromě ležení na nich není co dělat. Viděl jsem desítky lepších míst.
Pokud nemůžete odolat a chcete jet na Kubu, jeďte jen do Havany, 5 dnů bude bohatě stačit. Ubytujte se v Hotelu Nacional, Inglaterra, nebo v nějaké Casa Particular v centru. Jezte v Havan Vieja (Cafe Paris, nebo Cafe Europa), pohybujte se Coco Taxi, tvrdě smlouvejte a pak rychle pryč. Bohatě to bude stačit.
Je nesmyslné jet na Kubu z Evropy. Místo toho navštivte mexický Cancún, nebo Texaský South Padre Island a Kubu vemte jen jako odfrknutí, cílené návštěvy z Evropy budete hořce litovat.
Rekonvalescence
Z Kuby jsme se vrátili nemocní, se strašným průjmem a různýma neduhama. Utratili jsme spoustu peněz za naprosto neadekvátní protihodnotu. Jestli se tam ještě někdy vrátím, tak jedině až se změní režim, a nebo pro to, abychom se jim nějak krutě pomstili.
Informační zdroje :
http://exotika.orbion.cz/kuba/ - velmi užitečná stránka
... a pak samozřejmě průvodce Lonely Planet, je to nezbytnost.
Fotogalerie:
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2009-12-30_Havana/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-03_Varadero/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-04_Santa_Clara/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-06_Varadero/
http://european-tiger.rajce.idnes.cz/2010-01-07_Havana/
