neděle 13. září 2009

Vyhlídky na výlet

Rozhodl jsem se stáhnout svůj článek o fotbalu, který byl stejně jen negativní blábol a místo toho sem radši dám něco pozitivního a optimistického, jenže ono jde jen těžko něco takového napsat, když jste v takové situaci... Tím, jak jsem si v pátek ožral a držku a potom mluvil se samičkou, jsem jenom doklepl to, co už stejně bylo načaté. Samičku totiž urazilo, že jsem si naši konverzaci moc nepamatoval, no ale co chcete po litru whisky ve čtyři ráno. Rád jsem s ní jen mluvil, bylo to příjemné, ale co říkala, jakože je to "nějaké divné" a že spousta školy a tak, víme co to znamená, když tohle holka říká, že. Na každý pád je mi z celé té situace fyzicky zle a kdybych měl v ruce ten blbý papír, bez kterého nemůžu opustit státy a který je na cestě k podepsání do Washingtonu (jestli ho tam ta naše koordinátorka už poslala, všechno ji neskutečně trvá), tak bych se byl býval vypravil do Mexika za samičkou už tento víkend, jestli to má ještě vůbec cenu.

Takže místo toho, abych byl s někým na koho skoro pořád myslím, o kom se mi každou noc zdá a kdo mi chybí pořád více a více, jsem uvězněný na kolejích, nemůžu si tady ani otevřít okno, nemůžu si ani nakoupit, protože k tomu potřebuju auto, pokud teda nemám pět volných hodin, nemůžu nic. Možná tak sedět a dloubat se v nose :) Naštěstí se mi začaly kupit úkoly do školy, takže můžu strávit hodiny s tímhle a nerozptylovat se, ona přemíra volného času vede stejně jen k tomu, že si v mozečku spřádám svoje představy, což má zlý vliv na moje duševní zdraví.

Taky jsem, mimo místní školu, začal konečně pracovat na svojí diplomce. Konkrétně tak, že jsem včera v posteli usilovně zapaloval mozkové závitky až z nich vypadlo několik údajů, které jsem si hned poznamenal. Ješte tak z deset takových hlubokých utopických myšlenek, nějakou kostru, trochu omáčky, pár obrázků a mám diplomku. Po mojí trapné bakalářce a inspirován, jak jinak, než kreativní a inovativní bakalářkou samičky, to chce trochu vlastního příspěvku poli vznikajících se IT services, si myslím. Což mě zase vrací v myšlenkách k ní :( Nikdy předtím jsem si neuvědomil, jak moc mi může chybět. A tak. Jinak mě všechno sere a jsem z toho nešťastný, což ji ještě více popuzuje, což se zas nelíbí mi... prostě pozitivní zpětná vazba v negativním slova smyslu.

Takže vy, co máte svoje milované partnery na blízku, si toho važte, dávejte jim lásku a to nejlepší ze sebe, ale nenechte se spoutat, buďte na ně hodní a tvrdí a užívejte si každé chvilky s nima, buďte nároční na sebe, poslouchejte, co říkají, buďte jim podporou a oporou, zdokonalujte se a hlavně si važte jich, protože nikdy nevíte, kdy se můžou věci posrat a pak vám bude kurva líto všechno, co ste mohli udělat lépe...

3 komentáře:

  1. Musí to být těžký udržovat vztah takhle na dálku. Asi se mi to řiká o hodně jednoduššeji než to je, ale já bych být tebou dělal všechno pro to, aby ses na ni nevázal. To samé co říkáš o partnerech na blízku by mohlo většina lidí říct o tvém pobytu v USA. Užívejsi toho že tam ted jseš a využij možností naplno, at po návratu nemáš pocit, že si z toho měl vytěžit víc. Většina lidí se tam nidky nedostane a nikdy se nenaučí anglicky, zato většina lidí si partnera na spokojený život najde. Good luck

    OdpovědětVymazat
  2. Jo no ale tak samicka je v Mexiku, 10 hodin jizdy odsud, takze jedine co potrebuju je auto :)

    OdpovědětVymazat
  3. no lol...nevazat se...co to jsou za rady??Tomasku neposlouchej ho, vetsina lidi v USA byla, anglicky umi a jeste maji partnery..not a big deal:)

    OdpovědětVymazat