úterý 8. září 2009

Mothafuckaazz!

Tak, včerejší večer se poněkud zvrhl. Z původního plánu jít spát v 10 večer sešlo, protože party portugalec Marco dostal skvělý nápad jít chlastat. Což samo o sobě by bylo v pohodě, kdybych nebyl nalitý už předtím a kdyby pak nedošlo k tomu posranému souběhu sraček které prostě kurva vyvrcholily dneska.
Jakmile jsme se dostali do toho hnusného baru, kde to mimochodem smrdí jako zvratky, tak jsem zjistil, že mi nějaká mrdka ukradla telefon. Takže jsem si půjčil mobil od britského kamaráda a zkusil zavolat na svoje číslo. Což jsem samozřejmě musel dělat venku, protože vevnitř byl prostě absurdní hluk. Zvedla to nějaká svině americká a mlela cosi o tom že je to její mobil nebo co. Měl sem sto chutí ubít ji dlažební kostkou. Chvíli mi trvalo, než jsem se uklidnil a začal normálně přemýšlet. Vzhledem k tomu, že telefon byl pořád zapnutý a nemohl být daleko jsem se rozhodl zavolat 911. Wow, zážitek jako z filmu, ale demence typicky policejní.
Když sem tak postával na parkovišti a konverzoval s policistkou na drátě, ozval se výstřel (?!). Co to kurva bylo? Pak kolem mě proběhli dva policajti a začali vytahovat zbraně. Stoupli si za auto, ve kterém očividně někdo byl a za pokřikování obvyklých věcí, jakože chcou vidět ruce a tak vyzvaly ty dva týpky, co předtím očividně vystřelili, aby vylezli z auta. Řidič to pobral docela rychle a dokonce i pochopil instrukce aby stáhl okénko a otevřel si dveře z venku, což udělal, vystoupil s rukama nad hlavou, lehl si na zem a nechal se spoutat. Spolujezdec už tak spolupracující nebyl. Dvířka si otevřel normálně a ruce měl v kalhotách. Policajt mu mířil na hrudník z asi dvoumetrové vzdálenosti, ale týpka to očividně nechávalo klidným. Pak mu to asi došlo, tak se vzdal a nechal se taky spoutat. Pořád něco pokřikoval, což se policajtům asi nelíbilo, tak na něho použili taser ikdyž už byl spoutaný. Nepříjemné. Ani jeho kamarádovi se to nelíbilo, tak něco vykřikl, za což se mu dostalo kopance do žaludku. Očividně totální demence na obou stranách. Auto pak doprohledal další policajt ozbrojený brokovnicí s fešnou baterkou přidělanou dole.
Marco to všechno fotil, za což skoro dostal od policie do držky a navíc mu vymazali všechny fotky. Co to má kurva být? Tohle už bylo všechno moc, takže sme vypadli taxíkem radši na campus, než nás nějaký debil buď z řad policajtů nebo místních frajerů zastřelí. Ve světle těchto událostí jsem začal zvažovat nabídku překupníka na koupi pumpovací brokovnice za $200, protože prostě pcháá, otřesné. Kreténi.
Takže bilance večera - ukradený mobil, skoro mě zastřelili, k tomu hromada peněz za taxíky, prostě SUPER. A dneska se taky všechno sere. Sere mě, jak posraně rozlehlý je ten debilní campus, jak nejezdí žádný blbý tranzit, sere mě to jebnuté vedro a vlhko, neuvěřitelně me sere systém těch posraných dveří, do kterých pořád musím strkat tu vyjebanou kartu abych se vůbec někam dostal, sere mě ta imbecilní klimatizace, proč kurva je v budovách 18 stupňů? Otřesné kurva drát.
Doufám, že vypadnu brzo za samičkou do Mexika, to je tak asi to jediné, co mě drží naživu, vidina výletu.

3 komentáře:

  1. Klidek lobogo, aspon si zazil situaciu, ktoru my ostatni mame moznost vidiet len v americkych filmoch :D
    Btw, drzim palce, aby sa nasiel telefon :)

    OdpovědětVymazat
  2. No uz sem klidnejsi, ale poslednich nekolik hodin sem mel fakt chut nekoho zabit :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tenhle clanek je fakt dobre napsany, sam sem se nekolikrat pokousel psat v nasranosti, ale vzdy z toho vypadl jen negativni blabol. Rozhodne je tvuj blog prijemna zmena od typu "co sem dneska delala a jake kalhoty sem si dneska koupila". Jud číst dál, konečně po dlouhé době blog, který přináší něco nového!

    OdpovědětVymazat