středa 9. září 2009

Tak jsme tady měsíc, děcka

Dnešní den se nese ve znamení drobně pozdvižené nálady. Nejen, že jsem si ráno klidně přispal a zcela ignoroval hodinu "managementu" od 8.30, ale vlastně mi i došlo, že právě 09/09/2009 je datum, které značí přesně měsíc mojeho pobytu na území Spojených států. A to si zaslouží jak drobnou rekapitulaci, tak i skromnou soukromou odměnu, kterou jsem si dneska usmažil. Ano, hadáte správně - byl to Wiener Schnitzel :)  (Jen vsuvka - nejen že mi nějaká svině ukradla hrnec, ale když jsem se na 20 minut vzdálil od věcí v pračce, tak mi ty kurvy ukradly i pytel na prádlo. Co to kurva je?) Pravý, z telecího, v trojobalu, no prostě lahůdka... ale příště to maso zpracuju radši dříve, už se trošku zelenalo. Ne že by mě to mohlo zastavit nebo tak.
Co se té rekapitulace týče, včera jsem si trošku třídil myšlenky a došlo mi, že je to hodně podobné jako prvák na kolejích v Brně. Nové a neznámé prostředí, noví lidi, nová škola... a že většina problémů co se vyskytla plyne jen z absence auta a tudíž nemožnosti samostatně cokoliv dělat (včerejší cesta do Mallu koupit si mobil trvala 4 hodiny, tou místní dopravou). Problémy vyplývající z kulturních rozdílů si stačí moc nepřipouštět a člověk je pak v pohodě, ikdyž tvrdit že by mě určité věci nehnaly až k nepříčetnosti či naopak nenechávaly v němém údivu by bylo nepravdivé.
Celkově si myslím, že incident s telefonem a střelbou a následná nepříčetnost bylo přesně to, co jsem potřeboval. Překonalo to hranici mojí trpělivosti a nezbylo mi, než se více přizpůsobit, takže ve výsledku je to teď lepší, než to bylo. Hlavně si někdy uvědomuju ty nekonečné možnosti, co mám. Vždyť jsem přece v Americe. Můžu si zajet surfovat do Kalifornie, vidět Mt. Rushmore, obří kukuřičné pole, poslouchat živý jazz v New Orleans, ztratit se mezi mrakodrapy velkoměst, zajít si na koncert skoro jakékoliv dobré skupiny, dát si obrovský steak... to všechno tady je a čeká to na mne, jako velký apple pie - jen si ukousnout :)

Žádné komentáře:

Okomentovat